Technologie zvyšují hodnotu průmyslové výroby

Společnost DEL

Českému průmyslu se daří dobře, alespoň podle většiny majitelů a manažerů tuzemských průmyslových firem. Kladou důraz na postupný rozvoj digitalizace a automatizace, tedy atributů Průmyslu 4.0, který se z rovin teorií a vizí už dávno přesunul do reálného světa.

Podle manažerů nám však stále něco chybí. Ať už to jsou kvalifikovaní lidé, dostatečné investice do inovací, anebo přidaná hodnota toho, na co se české firmy zaměřují. A právě tato přidaná hodnota je tím, s čím mohou pomoci moderní technologie. Neměli bychom se jich proto obávat, spíše naopak – brzy je budou muset přijmout i malé firmy, aby si udržely své místo na trhu.

Nové éra průmyslu ve znamení digitalizace

Ohledně Průmyslu 4.0 stále koluje mnoho mýtů a nepřesností. Ukazuje se totiž, že mnoho lidí neví, co si má pod tímto termínem představit. Největším překvapením je to, že polovina studentů technických oborů na středních a vysokých školách o něm nikdy neslyšela, jak ukázal průzkum společností DEL a BDO. Samotný pojem Průmysl 4.0 je přitom spíše futuristicky znějící marketingové heslo, které v mnohých evokuje dojem nahrazení lidských pracovníků roboty. Pravdou je, že se jedná zejména o stále sofistikovanější digitalizaci výrobních procesů. Náplň lidské práce se vždy měnila a měnit bude, a pokud některé pracovní pozice zanikají, nové naopak vznikají. Průmysl 4.0 není revolucí posledních let, ale výsledkem postupného vývojem, který teprve před několika lety dostal svou akceleraci a toto označení.

Inteligentní výroba šetří čas i peníze

Způsob průmyslové výroby dnes výrazně proměňuje například zavádění tzv. digitálních dvojčat, tedy virtuálních kopií skutečných výrobků. Díky nim už není zapotřebí vyrobit nejprve sadu prototypů pro testování jejich mechanických a fyzikálních vlastností, třeba slabých konstrukčních míst. O to se postará speciální software, který tak podniku ušetří čas a samozřejmě také nemalé finanční náklady. Lze tak mnohem dříve a rychleji vyrábět konkrétní produkty, díky virtuálnímu testování dokonce i v různých modifikacích dle požadavků klientů. K tomu všemu je ale nutné zpracovávat a analyzovat obrovské množství dat, které z výrobních linek přichází díky senzorům ze strojů fungujících ve vzájemně propojené síti. Tento tzv. internet věcí je v podstatě jen dalším parametrem Průmyslu 4.0 označující inteligentní výrobu s pomocí chytrých strojů i celých technologických linek, které mezi sebou komunikují. V industriálním světě skýtá internet věcí obrovský potenciál, který se snaží naplno rozvinout nejen nadnárodní technologičtí giganti. Současný vývoj totiž ukazuje, že dříve nebo později se bude zcela přirozeně týkat i ostatních firem a odvětví napříč průmyslovým spektrem. Výpočetní výkon procesorů stoupá, ceny snímačů klesají a umělá inteligence je stále chytřejší. To vše poskytuje skvělou výchozí pozici pro zvyšování efektivity průmyslové výroby.

Roli sléváren může převzít 3D tisk

Trendem posledních let je také aditivní výroba neboli 3D tisk. Poutá na sebe značnou pozornost díky tomu, že se postupem času výrazně zlepšují její možnosti a neustále se posouvá hranice toho, co je ještě možné vytisknout. Na masové rozšíření sice stále ještě čeká, pravděpodobně se jej dočkáme v nejbližších letech. Slibuje totiž další výrazné zjednodušení výroby, například různých menších i větších komponentů a v některých případech i kompletních produktů. Očekává se, že 3D tisk pomůže firmám uspořit výrobní náklady a redukovat materiál, klíčová k tomu ale bude jeho přesnost, rychlost a výsledné fyzikální vlastnosti. Už dávno navíc neplatí, že 3D tiskárny umí pracovat pouze s plastem. Dnes je možné tisknout ze železa, hliníku, titanu nebo mědi. V budoucnu proto mohou tiskárny zastat třeba roli dnešních sléváren při odlévání jednotlivých dílů. Ty by poté finálně upravily automatické obráběcí stroje. Vzhledem k prudkému rozvoji technologií 3D tisku není divu, že jeho běžné zavádění do praxe očekává zhruba polovina manažerů průmyslových firem oslovených ve zmiňovaném průzkumu.

Konkurenceschopnost pomohou udržet vlastní řešení

Není překvapením, že v českém prostředí vede v očích manažerů i studentů zejména automobilový a strojírenský průmysl. V obou sektorech do hry vstupují velcí mezinárodní hráči, díky kterým jsou mnohem lépe vidět nejrůznější inovace. Každá z nich vždy představuje určité investice, a právě ty jsou častou překážkou pro mnoho menších podniků. Nejsou ale jedinou, firmám komplikuje život také všeobecný nedostatek kvalifikované i nekvalifikované pracovní síly a příliš mnoho byrokracie. Manažeři vnímají jako problém také nízkou produktivitu práce a na českém trhu podle nich chybí firmy s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň se ukazuje, že klíč k její tvorbě a ke konkurenceschopnosti tkví právě v inovacích a ve schopnosti přicházet s vlastními řešeními. Tedy nikoliv subdodávkou, ale finálním výrobkem pro konečného spotřebitele s odpovídající přidanou hodnotou. Významná jsou rovněž očekávání, že stát v budoucnu vytvoří potřebnou digitální infrastrukturu, která stále není dostačující. Příkladem může být slibované pokrytí vysokorychlostním internetem, na které Česká republika dokonce čerpala dotace Evropské unie. Zatím ale není schopna tyto peníze efektivně využít.

Klíčovou roli bude hrát vzdělávání

Pro řešení otázky nedostatku odborníků i budoucího rozvoje českého průmyslu je bezpochyby nutná společenská změna, zejména restrukturalizace vzdělávacího systému. Problémem je, že zhruba 60 % pracovních pozic, které budou dnešní školáci vykonávat, ještě ani neexistuje. Jisté ale je, že vždy budou žádaní technicky založení absolventi. Školní osnovy by se proto měly více zaměřovat na přírodní vědy, matematiku a fyziku. Na vyšších stupních vzdělání bude stále důležitější propojení s praxí, tedy spolupráce firem se školami. Budoucí pracovníci se musí připravit na jiný charakter práce. I z tohoto důvodu už není čas na nekonečné diskuze o maturitách či přijímačkách. Důležité není co, to je nám jasné, ale jak.  Pracovníky čeká celoživotní vzdělávání v souvislosti s tím, jak se budou technologie dále vyvíjet. Zcela jistě bude stoupat poptávka po profesích spjatých s mechatronikou, navrhováním IT systémů a aplikací, anebo poradenskou činností. Samotné vzdělávání je sice nutná, nikoliv však dostačující podmínka. To, co utváří „zlaté české ručičky“, je tvořivost, chuť zkoušet a poznávat nové věci. A tento přístup by měly školy podporovat. Obecná informovanost o Průmyslu 4.0 a moderních technologiích se sice zlepšuje, povědomí ale zatím stále není takové, jaké by mělo být. Stát by měl proto více motivovat české firmy, aby se pustily do inovací a zbytečně se nebály. Vždyť jde nakonec o jejich vlastní přežití na trhu.

zpět na články
Detaily projektu:
Komentář Jiřího Kabelky
Rok: 2019

Kontaktní osoba:

Zdeněk Navrátil
marketingový manažer
propagace@del.cz+420 566 657 125